Výlet
Na náš výlet, který by s trochou nadsázky šel nazvat přírodovědnou expedicí, jsme se vydali v sobotu 13. záři - to byla naše první velká oběť Krajině domova - jelikož jsme chtěli co nejlepší záběry, museli jsme vstát již v šest hodin ráno, abychom na místě byli ve správný čas, kdy se svahy zalité jitřním sluncem budou na fotografiích nejlépe vyjímati, a květiny pokryté ranní rosou budou nejpůvabnější. Po sedmé hodině jsme se sešli na Benešově náměstí v Teplicích, kde jsme dořešili poslední detaily týkající se trasy. Osmá odbila. Vyrazili jsme.
Všichni jsme nahoru na horu vyjeli jedním autem, a již po pětadvaceti minutách jsme stáli kus od Nového Města, ležícího pod vrcholem. Sice nás čekal ještě celkem dlouhý kus cesty, ale to nám nevadilo - počasí bylo nádherné, ptáčci zpívali a svěží větřík, neznečištěn různými druhy svinstev tak, jako ten městský, nás hladil po tvářích. Procházeli jsme kolem větrných elektráren, zásobujících horské vesničky ekologickou energií a nadšeně hovoříce o možnostech termojaderné fúze jsme vstoupili do lesa, kde naši pozornost upoutala informační tabule poučující nás o chráněných druzích rostlin a živočichů, o způsobu jejich života, získávání potravy, ale i o jejich výskytu. Po několika metrech jsme narazili na další ceduli, která nám oznámila, že vstupujeme do přírodní rezervace.
Za několik minut jsme byli na vrcholu. Mlha zvedající se z lesů, dlouhé travnaté svahy místy porostlé trsy vřesu a odkvetlými diviznami, sloupy lyžařských vleků - to vše utváří ráz této krajiny. Ale něco je špatně. Libozvučný zpěv ptáků je přehlušován rachotem motorů ozývajících se zpoza horské chaty. Honda Shadow! Motorkářů a jejich strojů si nevšímajíce jsme se usadili na lavice a dali si čaj, který nás všechny povzbudil a dodal nám energii a elán k dalším zajímavým biologickým objevům. Skoro to zní jako bychom čekali, že něco nového objevíme - třeba nový druh rostliny nebo nějakého dosud nepozorovaného hmyzáka.
Bohužel, nestalo se tak. Ale za to jsme při velmi náročném sestupu zachytili na fotografický film (v našich moderních dobách nahrazen paměťovou kartou digitálního fotoaparátu) spoustu květin již známých, což jim ale vůbec neubíralo na kráse. Ale i tak nás při sestupu potěšily dosud neobjevené trsy borůvčí. Již nejsou tak obtěžkané sladkými plody, jak bývaly. Po sjezdových tratích, lyžařských i cyklistických, jsme sestoupili skoro až na samé úpatí, kde jsme výlet zakončili v malebné hospůdce jménem "Cepín" symbolickou sklenicí limonády. Do Teplic jsme se vrátili autobusem MHD č. 120 po dvanácté hodině.
Náhledy fotografií ze složky Výlet 13.září