Vliv člověka na krajinu v okolí Bouřňáku
Nejprve je nutno připomenout, že námi popisovaná krajina je horská (vrchol Bouřňáku má 869 m n. m a zároveň žádné místo ve vymezeném prostoru neklesá pod 700 m n. m). Proto se zde nenacházejí standardní invazní druhy jako například bolševník velkolepý, kolotočník ozdobný či křídlatky. Jediný druh, který sem zanesl člověk je mléčivec alpský, jenž ovšem není nijak výrazně agresivní a v dnešní době je naopak chráněným druhem.
V průběhu historie byla sousední ves Moldava (vzdálená 4,5km) součástí solné stezky, usadili se v ní skláři, kteří vykáceli množství lesů a zároveň v ní i probíhala od roku 1964-1994 těžba fluoritu a barytu. Zato krajina kolem Bouřňáku byla mnohem více panenská. Bohužel jen do doby kdy se v Podkrušnohorské pánvi začalo těžit hnědé uhlí. Byla postavena železnice (dostavena 1885, dnes technická památka), po které jezdily těžké nákladní vlaky několikrát za hodinu, a zároveň byly postaveny tepelné elektrárny spolu s dalšími továrnami. Do ovzduší se dostalo mnoho škodlivin, přičemž nejvíce problémové byly imise oxidů síry ve formě kyselých dešťů. Ty v 70. a 80. letech způsobili skoro totální odlesnění vrcholových částí Krušných hor (to je také jeden z důvodů, proč jsou staré buky na Bouřňáku tak vzácné). Naštěstí v průběhu 90. let došlo k odsíření hlavních zdrojů znečištění a hodnota SO2 ihned klesla o 90%. I přesto zůstaly lesní porosty zdemolované.
Další z ničivých vlivů je využití oblasti jako místo k rekreaci. Lyžoval zde již jeden z prvních českých lyžařů Karel Lím (který také pojmenoval kopec jako Stűrmer ( Bouřňák)). Možná právě proto zde vzniklo lyžařské středisko se šesti sjezdovými tratěmi, které vznikly vykácením lesa. Zároveň se zde nachází čtyři vleky, které výrazně kazí jinak hezké panorama. Středisko je v zimě hojně využíváno lidmi z Teplic, Ústí nad Labem a okolí.
Poslední vliv, o kterém bych se chtěl zmínit je stavba tří větrných elektráren (o výkonu 6 MW), které se nachází přímo v našem vymezeném území, cca 1,5 km od vrcholu Bouřňáku. Tento druh výroby energie sice nezatěžuje životní prostředí, ale při jejich stavbě došlo k tomu, že nebyla nalezena ideální cesta, po které by se dlouhé díly daly dopravit. A proto byla zničena dvoukilometrové lesní cesta od horské chaty Vitiška až k Novému Městu tím, že byla vysypána hrubým štěrkem v šíři asi 3 metrů.
Toto byl jeden z příkladů, ve kterých ekologické chování není vždy k přírodě šetrné. Doufám, že se jednou dočkáme doby, kdy bychom žili s přírodou v souladu….
Zdroje:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2053/169/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bou%C5%99%C5%88%C3%A1k